Zatížení větrem

Základní skutečnosti

 

Zajištění zastřešení a opláštění materiály NedZink proti deformacím v důsledku zatížení větrem a namáhání při zatížení sněhem se provádí zpravidla:

  •       mechanickým připevněním
  •       slepením

krycí vrstvy. Nosná konstrukce včetně krycí vrstvy musí odpovídat danému zatížení, které vyplývá ze sání větru. Použité připevňovací prostředky je třeba navrhnout v závislosti na nosné konstrukci a použitých materiálech z titanzinku.

Stanovení zatížení větrem a sněhem

Stanovení zatížení, se kterým je nutno počítat, se provádí v rámci projektu na základě norem:

 

DIN 1055 část 4   „Zatížení staveb; nahodilá zatížení, zatížení větrem u staveb, které nejsou náchylné k oscilaci“
DIN 1055 část 5   „Zatížení staveby; nahodilá zatížení, zatížení sněhem a ledem“

 

Zjištěná zatížení se použijí v projektu pro návrh nosné konstrukce, krycích vrstev, krytiny (resp. obkladu) NedZink a kotvení. Potřebná opatření se stanoví v projektu a v popisu výkonů.

Rozdělení ploch při zatížení větrem podle DIN 1055, část 4

Plochy se dělí podle DIN 1055-4 na vnitřní, krajní a rohové oblasti. Pro tyto oblasti vyplývají u střech a fasád v závislosti na výšce budovy rozdílná zatížení větrem.

Vyobr. 1: Rozdělení ploch, půdorys střechy

 

    Sání větru W v N/m² (kp/m²)
Sklon střechy Výška okapů budovy
m		 Rohová oblast Krajní oblast Vnitřní oblast
0 ° – 25 ° 0 – 8
8 – 20
20 – 100		 2400
3840
5280		 1350
2160
2970		 450
720
990
25 ° – 35 ° 0 – 8
8 – 20
20 -100		 1350
2160
2970		 825
1320
1815		 450
720
990

 

 

Tabulka 1: Možné maximální sání větru u střech v závislosti na sklonu střechy a výšce budovy

Vyobr. 2: Rozdělení plochy stěny do rohových a krajních oblastí a do vnitřní oblasti


 

Výška okapů budovy m Rohová/krajní oblast
N/m²		 Vnitřní oblast
N/m²
0 – 8
8 – 20
20 – 100		 1500
2400
3300		 375
600
825

 

Tabulka 2: Možné maximální sání větru pro obložení fasády v závislosti na výšce budovy 

 

 

U zavěšených fasád závisí rozdělení tlaků na provětrání fasády zezadu. Také zde jsou nejvíce ohrožené rohové a krajní oblasti.

Vhodná opatření proti zdvihání působením síly větru

Opatření potřebná pro přenos zatížení max. sáním větru je potřeba stanovit a zohlednit již v projektu. U budov v obzvlášť exponovaných polohách s ohledem na sání větru projektant stanoví, která opatření jsou nutná a účelná ke zpevnění krytin a obkladů, aby nedošlo k jejich zdvihnutí v důsledku působení větru.

Stavby s otevřenými střešními konstrukcemi nebo také stavby, které jsou na jedné nebo několika stranách zcela otevřené, resp. se mohou otevírat, nebo které jsou na jedné nebo několika stranách otevřené jedním nebo několika otvory, resp. se mohou takto otevírat, neplatí stejná pravidla jako uzavřenou stavbu podle DIN 1055-4. Zde je vždy potřeba povést podrobný návrh.

 

Budova m až8 m 8 – 20 m 20 – 100 m
Šířka řady tašek 1)
v mm		 520 590 620 720 920 520 590 620 720 520 590 620
Materiál Délka řady tašek m Minimální tloušťka materiálu
Hliník
měď
titanzinek		 ≤10
≤10
≤10		 0,7
0,6
0,7		 0,7
0,6
0,7		 0,8
0,6
0,7		 0,8
0,7
0,8		 _2)
_2)
_2)		 0,7
0,6
0,7		 0,7
0,6
0,7		 0,8
0,6
0,7		 _2)
_2)
_2)		 0,7
0,6
0,7		 0,7
0,6
0,7		 _2)
_2)
_2)
Žárově pozinkovaná ocel ≤14 0,6 0,6 0,6 0,6 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6
Ušlechtilá ocel ≤14 0,4 0,5 0,5 _2) _2) 0,4 0,5 0,5 _2) 0,4 0,5 _2)
Oblast střechy Háky, počet a vzdálenost mezi sebou3)
Střed

Okraj

 mm
ks/Wm²
mm
ks/Wm²		 500
3,9
500
3,9		 500
3,9
500
3,9		 400
4,0
400
4,0		 400
4,0
400
4,0		 280
3,9
280
3,9		 500
3,9
350
5,5		 500
3,9
350
5,5		 400
4,0
300
5,4		 400
4,0
300
5,4		 500
3,9
250
7,7		 500
3,9
200
8,5		 400
4,0
200
8,5
Roh mm
ks/Wm²		 300
6,4		 300
6,4		 250
6,4		 250
6,4		 150
7,2		 200
9,6		 200
9,6		 150
10,0		 150
10,0		 150
12,8		 150
12,8		 150
12,8
Tabulka 3:  Počet a vzdálenost háků v závislosti na výšce budovy a střeše, tloušťce materiálu a max. šířce řady tašek
1) Šířky řady tašek se vypočítají z šířek pásů resp. plechů 600, 670, 700, 800 a 1 000 mm mínus ≈ 80  mm u krytin na drážku. Při použití profilovacího stroje tak vyplynou řady tašek o šířce ≈10 mm. Pro krytiny uložené na laťování vyplývá menší šířka řad tašek v závislosti na průřezu lišty.
2) Nepřípustné
3) Uvedenou vzdálenost mezi háky v mm je třeba dodržet jako průměrnou hodnotu na vzdálenost 3 m.

 

Krajní oblast zahrnuje vyšší bezpečnostní koeficient, podmínky jako pro krajní oblasti platí u střech také pro:

·                                 hřebeny střech a nároží

·                                 půdní vestavby a půdní nástavby a jejich napojení a ukončení

·                                 exponované části, např. nástavby pultových střech, kopule, věže, světlíky

·                                 kostelní věže, střechy kostelů a obdobné stavby

Připevňovací prostředky

Připevnění šrouby a hřebíky

Ze šetření odebraných vzorků při tahových zkouškách vyplynulo, že prvky, které jsou připevněny dvěma hřebíky či kolíky, dosahují při dynamickém zatížení střední hodnotu při vytažení 400 N. Tato hodnota platí pro uložení krycí vrstvy na plnoplošné bednění ze dřeva, které se sušilo na vzduchu (vlhkost ≤ 20 %) a má tloušťku 24 mm.

  •  

    rýhované hřebíky/kolíky z nerez oceli

  •  

    pozinkované kolíky/kolíky se širokou hlavou

  •                 zdrsněné měděné kolíky

2,8 x 25

2,8 x 25

2,8 x 25

 

 

Jestliže se použijí jiné typy hřebíků než zde uvedené, potom by mělo jít o ty se zdrsněným dříkem o průměru ≥ 2,8 mm a délkou min. 20 mm. Připevnění hřebíkem lze zjednodušeně nahradit šroubem, ačkoliv připevnění zdrsněným hřebíkem vykazuje lepší hodnoty při vytažení. Délka kolíků/šroubů se zvolí tak, aby nedošlo k proražení podkladní vrstvy směrem ven. Tím se zabrání zhoršení hodnot při vytažení a nechtěným tepelným mostům ve střešním prostoru.

Nýty

U kovových krycích vrstev stropu, např. z trapézového plechu a dřevotřískových desek, lze provádět připevnění prvků pomocí nýtů. Praktické jsou nýty z nerez oceli:

  •      průměr 4 mm u kovových nosných konstrukcí
  •      průměr 5 mm s velkým průměrem hlavy nýtu u dřevotřískových desek

Lepení

Prvky s malými rozměry, jako např. okenní parapety, lze upevňovat trvale plastickými lepidly na bázi živice. Přitom je nutné dodržet směrnice výrobce lepidla, např. Enkewerk/Enkolit. Pro odborné provádění techniky lepení s NedZink jsou předpokladem rovné, pevné podkladní vrstvy s povrchem bez prachu a mastnoty. Takové přilepení v celé ploše může snížit přenos zvuku, který může vznikat při krupobití nebo při bouřce s deštěm.