Difuze páry
Existující teplotní rozdíly v konstrukci stěn a střech způsobují proudění vzduchu:
- v létě: zvenku směrem dovnitř
- v zimě: zevnitř směrem ven
Vždy jde o snahu vyrovnávat vyšší a nižší teplotní úroveň. Pro střední Evropu to znamená, že převážně proudí teplo z vnitřních prostor budov směrem ven.
Jednotlivé vrstvy konstrukcí střech a stěn brání tomuto úniku tepelné energie (difuze vzduchu a vlhkosti) různě vysokými odpory. Únik tepla se udává výpočtovou hodnotou tepelné vodivosti λ [W/m.K]. Tato hodnota označuje množství tepla, které unikne za jednu hodinu vrstvou stavební hmoty o ploše 1 m² a tloušťce 1 m, jestliže teplotní rozdíl mezi oběma plochami je 1 ºK. Podrobné údaje jsou uvedeny v DIN 4108 a v nařízení pro úsporu energií v příslušném platném znění.
Popsaný prostup tepla stavebními konstrukcemi doprovází difuze vzduchu a vlhkosti, jestliže jí nebrání konstrukční opatření. Na základě skutečnosti, že vzduch může přijímat a přepravovat v závislosti na své teplotě více či méně vlhkosti formou vodní páry, vzniká v našich budovách po většinu času v roce situace, kdy vnitřní prostor má vyšší teplotu s vyšším tlakem vodní páry a venkovní prostor pak nižší teplotu s nižším tlakem vodní páry. Tento rozdíl tlaku vyvolává tendenci o vyrovnání zevnitř ven, obdobně jako při vyrovnání teploty. Toto pronikání vody ve formě plynu jednotlivými vrstvami stavebních materiálů skrývá nebezpečí silného ochlazení přepravního média (vzduchu) při styku s vnějšími chladnějšími vrstvami stavebních materiálů, což má za následek vznik kondenzátu a provlhnutí stavebních dílů. Tomu je třeba zabránit vhodnými opatřeními. Podrobné údaje jsou uvedeny v DIN 4108 a v nařízení pro ochranu tepla v příslušném platném znění.
